Berete si tarotové karty s sebou na výlet? Po přečtení tohohle článku už je pravděpodobně doma v šuplíku nenecháte. V přírodě se s nimi totiž dá zažít spousta zábavy.
Vykládat někde jinde, než jste zvyklí, vás může docela příjemně vyhodit z běžné kartářské rutiny. Prozkoumáte významy karet, na které by jinak nepřišla řeč. Zavítáte na místa, která byste nenavštívili. (Aspoň já jsem na spoustu kopců vylezla jen proto, abych si nahoře mohla vyložit.) Poznáte něco z historie a rozšíříte si obzory. Nemluvě o tom, že si přitom protáhnete tělo a nadýcháte se čerstvého vzduchu.
Pokud patříte k tarotovým nadšencům, nejspíš doma nemáte jen jedny karty. Tím pádem vzniká otázka, kterou sadu si s sebou vzít. Já většinou vyrážím se svým 20 let starým Rider-Waite tarotem, který běžně nosím v kabelce. Jiná možnost je vyhradit si jednu sadu speciálně na venkovní výklady. A další volit tematicky podle toho, kam se zrovna chystáte. Pražský tarot do Prahy, Renesanční do Telče, Tarot starých pověstí Českých na Říp… Výhodou posledního přístupu je, že takhle „vyvenčíte“ i sady, ze kterých vás jinak moc nebaví vykládat.
K čemu se karty dají venku konkrétně využít? Já nejčastěji zkouším tyhle tři věci:
1. Kartolokace
Kartolokace jsou, jak již název napovídá, výklady místa. Dělají se jednoduše tak, že s kartami někam dorazíte, zeptáte se „Co je tohle za místo?“ a vyložíte tři karty. Nejčastěji se kartolokace samozřejmě vykládají na místech magických, historicky významných či jinak zajímavých. Ale můžete zkusit i nákupní centrum, sběrný dvůr nebo továrnu na klobouky. Uvidíte, co vám vyjde.
Občas jsou karty docela popisné. Na popravištích vychází Smrt, na hradech a zámcích dvorní karty a na místech romantických dostaveníček Milenci nebo dvojka pohárů. S oficiální historií místa jsou někdy zcela v souladu, jindy v rozporu. A nezřídka vám jako potvrzení ukážou to, co už jednou vidíte před sebou.
Události, popisované kartami, se na daných místech mohly stát před staletími, stejně jako minulý týden. Jste-li zvědaví, ptejte se dál a dokládejte. Nebo si informace doplňte z jiných zdrojů. Kartolokace, které mi nejdřív nešly do hlavy, mi často osvětlilo hledání na internetu, rozhovory s místními lidmi nebo nejbližší naučná cedule.
Kartolokace u Stožecké kaple Panny Marie nedaleko Volar.
Zřícenina hradu Hus a její kartolokace.
2. Navigace
Karty se dají využít také místo navigace. Máte volné odpoledne a žádný konkrétní cíl? Prostě se někam vydejte. A pokaždé, když dojdete na křižovatku, si vyložte jednu kartu pro každou z možných cest. Je to trochu jako měřit azimut, ale s trochu méně jistým výsledkem.
Někdy takhle uděláte pohodlný okruh, jindy vás zase karty zavedou někam, je něco zajímavého k vidění. A když cesta končí v temném lese? Pomocí karet se z něj můžete zkusit zase vymotat. Pak se na rozcestí ptejte, která cesta vede z lesa ven.
I když jste si svým kartářským uměním i orientačním smyslem docela jistí, vyplatí se mít s sebou navigaci v (nabitém) mobilu. Nebo to zkoušet v oblastech s dobrým turistickým značením.
Tak schválně: kterou cestou byste se vydali?
3. Historie
Konečně třetí věc, která vás s kartami venku může bavit, je ověřování nejrůznějších historických nebo ezoterických spekulací. Stačí dojet na místo, které se oné historické události týká, a dobře se zeptat.
Vyzkoušet můžete například:
- Kde přesně stával Zpropadený zámek?
- Z které strany Veřejové skály na hoře Blaník mají vyjet blaničtí rytíři?
- Leží hrob svaté Anežky české skutečně v Panenském Týnci?
Další vás určitě samy napadnou. Samozřejmě tím získáte tak trochu další spekulaci. Ale jako trénink (výkladů i kritického myšlení) se to rozhodně vyplatí…
