O kartě roku vychází na našem blogu pravidelná řada článků. O tom, jak s konkrétní kartou zacházet, co nám může přinést a co se od ní naučit už tedy víte. Předpokládám, že se nemusím šířit ani o tom, jak takovou kartu spočítat a proč to dělat, protože o tom Madla nedávno napsala krásný článek. Když už víte, jak na to a co s tím, je na čase se tím i rozloučit.
Často na kurzech říkám, že karta roku sice platí od narozenin do narozenin, ale že se mrška často nechce pustit a doprovází nás ještě nějakou dobu po předělu. Zvlášť, když zažíváme přechod z výrazně silnější do slabší karty, třeba ze Smrti do Mírnosti, ta silnější se drží jako klíště a nechce uhnout. Nebo naopak, přecházíte-li z Milenců do Vozu, je možné, že kočárek už se nemůže dočkat, aby se přiřítil a mírumilovné a nenásilné Milence prostě přejede. Pokud se právě pohybujete na rozhraní dvou ročních karet a chcete zjistit, zda jste ještě v původní kartě nebo už vystrkuje růžky ta po ní, prostě si na to vyložte. Zeptejte se karet, v které kartě se teď skutečně nacházíte a budete mít jasno.
Když pocitově nebo z výkladu poznáte, že se vás ta Věž prostě nechce pustit, a vy už potrhaní, zničení a vystresovaní vyhlížíte klid Hvězdy, nemusíte jen jako oběť osudu čekat, až to přejde a můžete tomu pomoci. Přesně v takové situaci jsem se totiž ocitla já a jako řešení mě napadlo Rituální rozloučení s kartou roku. Jde o to, že pomocí konkrétní symbolické činnosti v den svých narozenin kartě roku poděkujete a propustíte jí zase zpět do balíčku. Já jsem si při loučení s Věží vylezla na tu plzeňskou, mimochodem víte, jak je to vysoko? A kolik schodů tam vede? Výkon hodný Věže! A nahoře jsem jí poděkovala za vše, co mi přinesla a požádala jsem jí, ať už vyklidí místo pro Hvězdu. Důležité je dělat to skutečně v den narozenin, já chtěla jít o den dřív, a kvůli tomu zavřeli Plzeňskou věž celou, abych tam šla skutečně až o narozeninách.
Fantazii se ale meze nekladou, záleží jen na tom, co vám dává smysl. S Hvězdou, Měsícem a Lunou se rozloučíte poměrně snadno. Stačí si počkat, až něco z toho zajde a je to. Poslednímu soudu můžete dát sbohem před soudní budovou. Pěkně mu zamávejte, ale snažte se stát v místech, kde nejsou kamery, aby vás ten soud nakonec přece jen nezdržel. Se Světem se rozloučíme ideálně ve světě nebo nad globusem. Vůz je vhodné zakončit jízdou kočárem, Velekněze utnete třeba návštěvou kostela a důstojné rozloučení s kartou Milenci už nechám čistě na vaší fantazii.
A tak dál, a tak dál. Při rituálu je samozřejmě důležité, co se do něj vloží. A tak volte pečlivě slova a energii, kterou do nich vkládáte. Můžete si k tomu přidat nějakou věc, kterou zahodíte nebo si naopak necháte. Pozor, neházejte to ale z věže dolů. Já mám třeba na každou novou kartu roku vždy odpovídající náramek nebo šperk, který pak nosím u sebe.
Rituálním rozloučením s kartou roku uvolníte místo ve své hlavě, uzavřete si mentálně to, co vám tento rok přinesl a uděláte tak prostor pro nové. A jak určitě víte, když se něco pohne uvnitř, pohne se to i venku a tak reálné události na sebe nenechají dlouho čekat.
Stejně jako se s odcházející kartou můžete rozloučit, je dobré tu přicházející přivítat. A tak ten den ještě mrkněte na Hvězdu a poproste ji, ať vám přinese to, co má, ale ať to dobře snášíte. Nebo navštivte ZOO a popovídejte si se lvem z karty Síla, ale raději přes klec.
Už skoro dvacet let žiji tarotem. Vidím ho všude kolem, pracuji s ním a pořád se učím. Karta roku je fantastický nástroj na vědomé prožívání života a zpracovávání lekcí, které nás čekají. Rozloučením a přivítáním dané karty ukazujete světu a hlavně sobě, že jste připraveni se učit, poznávat a pracovat. A věřím tomu, že právě to má smysl a bude to odměněno. Tak vítej, Hvězdo a sviť mi prosím na cestu i v té největší tmě.
