Ráda bych se s vámi podělila o svůj osobní pohled. Opravdu jen můj osobní. Není to návod, ani to nemusí vyhovovat každému z vás, jen mi to prostě přišlo zajímavé a možná i pro někoho inspirující. Tohle téma není ani u nás tarotářů tak běžné. Jde totiž o smrt. A nemám tentokrát na mysli Smrt jako transformaci, ani jako přeměnu v něco lepšího, ani jako něco nadpozemsky vznešeného. Myslím tím opravdickou smrt jako takovou, fyzickou, a v tomto životě zcela definitivní. Jak jsem se k tomu vůbec od mapy života dostala? Není to tak mimo, jak to může na první pohled vypadat…

Jsem Váha jako znamení. Váha v kartě Spravedlnost. Což už samo o sobě je téměř diagnóza. Kromě toho jsem podle živlů mečová Královna – další vzduch.  Přemýšlím, analyzuji a hodnotím mnohem víc, než je obvyklé. Je období, kdy se láme rok do temné poloviny. Blíží se Samhain, mluvím s předky a známými i neznámými mrtvými více, než během roku. Na podzim mám narozeniny. Narozeniny tentokrát kulaté, výroční, prostě šedesáté. Když jste Váha ve Spravedlnosti, naprosto jistě se bilancím a bilančním výkladům nevyhnete. Tím ale nechci říct, že se to tady na světě chystám zabalit, spíše naopak!  A jsme konečně u toho.
Jako Vzduch mám spoustu plánů, vizí a úkolů. Jsem ale taky stratég, a potřebuji mít vše naplánováno a aspoň orientačně rozvrženo tak, abych neplýtvala energií a stačila udělat maximum toho, co mne momentálně napadá, plus ještě aspoň něco z toho, co mně určitě napadne později.

Jistě si ještě vzpomínáte – před časem tady Madla Čevelová měla skvělý článek o tarotové mapě života. Takže víte, že průběh života a jeho událostí se dá spočítat a na základě jednotlivých karet pak zmapovat jeho průběh. Kdo je zvědavý, podívá se docela určitě i na to, jak daleko se ten jeho život asi tak bude odvíjet, aby měl přehled. Takovou mapu samozřejmě mám dávno spočítanou a pečlivě zapsanou do diáře, abych věděla, kdy jsem v jakém životním cyklu. Mám samozřejmě taky spočítáno, kolik asi tak času na to celé moje pobývání tady mám.

Jenže to celé mi tak nějak nestačilo…Já vím, že téma smrti je kontroverzní, a jsou skalní zastánci toho, se o smrti nebavit, vůbec se tím nezabývat a tak. Ani já nejsem zastáncem toho, někomu vypočítávat, kdy mu zemře bohatý příbuzný kvůli dědictví, ani kdy to konečně šlehne s něčím šéfem nebo tchyní. Jenže někomu, není to samé, co sám sobě. To bych nebyla Vzduch, kdyby mne tyto informace nezajímaly. Navíc podotýkám, já jsem se smrtí srovnaná, nemám z ní strach, nebojím se jít, až přijde můj čas, protože si myslím, že tento odchod máme už všichni za svou existenci minimálně několikrát za sebou, jen si to nepamatujeme.
To, být se smrtí srovnaný, je podle mne klíčové pro to, aby se mohl člověk tímto tématem, byť jen sám pro sebe, vůbec zabývat. Nesouvisí to s odvahou mládí, které žije, jako by bylo nesmrtelné, ani s hazardem stáří, kdy si mnohdy člověk řekne: “ no co, na mně přece už nezáleží…“ například když po osmdesátileté babičce chceme, ať se nechá očkovat proti chřipce, nebo si vezme teplou šálu, aby nedostala zápal plic. Je to skutečné, prosté a realistické přijetí faktu, že smrt se jednoho dne bude týkat i mne. Takže prosím, pokud nejste se smrtí vyrovnáni, berte tento článek jen jako informaci, která se vám možná vynoří z paměti, až připraveni budete a potom vám může posloužit jako inspirace.

Vraťme se zpět k tarotové mapě života. Jak jsem už říkala, mám ji spočítanou a pečlivě zapsanou. Až do té stovky. Takže podle ní orientačně vím, kdy se asi tak bude můj zdejší čas chýlit ke konci. Není to času zrovna málo, mně to vychází na někdy zhruba až mi bude kolem 83–85 let. Samozřejmě to není tak, že spočítaná mapa řekne: „Á, máme rok 2023, už si nekupuj žádný tlustý knihy!“. Musíte si to dokázat vyčíst podle kombinací karet. ale vidět to opravdu je. Těch možností KDY je obvykle několik. Já mám celkem 3, z toho ta třetí je, až mi bude 87. Což není špatné a já jsem to přijala s povděkem, protože aspoň nebudu muset panikařit pokaždé, když mně někde píchne a to je v mém věku už docela často. Mimochodem, nepanikařila bych proto, že bych měla už jít, ale proto, že na to na sto procent nebudu mít v tu chvíli absolutně čas, protože budu mít dozajista rozdělaného něco hrozně zajímavého. A taky se mi s takhle nastavenou vizí bude mnohem lépe žít i v případě, že by mi život nachystal nějaké překvapení. Takže až sem dobré. Jenže to bych nebyla ten Vzduch, notabene s Váhama ve Spravedlnosti a kulatejma narozeninama…

Tak jsem ve všem tom přemýšlení, co a jak si naplánuji podle své tarotové mapy, dostala nutkavou potřebu jít ještě hlouběji. A navíc, s mým odporem k číslům a nulovým vztahem k matematice, mám tendenci tomu (mnou) spočítanému zase tak moc nevěřit. Takže – jsem přece kartář! Proč budu něco počítat, když si na to můžu vyložit karty! A bylo to.

Zajímalo mne v tu chvíli několik věcí: a) jestli to bude souhlasit s tou vypočítanou mapou, a za b) jaké budou moje karty pro to období, a za c) jestli taky poznám svůj čas stejně dobře, jako v té počítané mapě.

Nejsem žádný troškař, plány mám velkorysé a je jich spousta, takže jsem si vyložila rovnou po pěti letech, říkala jsem si, že se nebudu tahat s každým rokem zvlášť , což samozřejmě můžete, ale já jsem byla tak zvědavá, že jsem si řekla, že mi to takhle stačí.
Vyšlo mi to, co vidíte na obrázku mého autentického výkladu (viz foto nahoře),  který jsem si pracovně nazvala Tachometr života. A co byste řekli? Je to tam! Na moje plány v následujících patnácti letech mám energie, invence i času více než dostatek. Moje finále se nedá přehlédnout a co víc, shoduje se časově s počítanou mapou, dokonce nabízí něco k dobru, protože podle všeho se moje odcházení bude odehrávat někdy mezi pětaosmdesáti a devadesáti lety. Navíc se zdá, že mi hlava bude fungovat, a podle pážete Mečů si se mnou moji drazí rozhodně užijí. Sarkastická, hádavá stařenka…to fakt nechcete, budu si na to muset dávat pozor. Tedy, když budu chtít :-D.

Takže je samozřejmě jen na vás, zda do toho půjdete nebo ne, ale pokud ano, dělejte to opravdu ve stavu vnitřní vyrovnanosti. Myslím, že jinak to nemá ani smysl.

P.S.: zkoušela jsem to i zpětně, po desetiletích, a funguje to stejně dobře, a dokonce se to v klíčových bodech také shoduje s mapou počítanou.