Každý z nás se už určitě setkal se situací, kdy položí svému Tarotu otázku, a dostane odpověď. Takovou, ze které není moudrý. Obrázky nám neříkají nic, intuice mlčí. Co teď? Co děláte vy?
Můžu vám říct, co dělám já, možná se v tom najdete, nebo vás to inspiruje v tom, co zkusit, anebo prostě a jednoduše uvidíte, že v tom nejste sami.

Ze všeho nejdřív obvykle zkouším doložit další karty s dotazem co mi ty předchozí chtějí říct, případně co nechtějí a proč. Nové karty přiložím k těm, které se mnou nemluví, případně potom dokládám další za celek a ptám se po smyslu sdělení těch vyložených.

Jenže někdy to vůbec nepomůže. Potom se tedy pokusím lépe zformulovat otázku. V tom je totiž často onen pověstný zakopaný pes. Určitě všichni víme, že položit dobře otázku je klíčové. Jen se to někdy v zápalu „boje“ těžko dodržuje. Někdy spěcháme, abychom se užuž dověděli, co tolik potřebujeme znát. Vyplatí se však věnovat o malinko víc času tomu, abychom dosáhli jasného a konkrétního dotazu, na který karty mohou jasně a konkrétně odpovědět.

Někdy ale nepomůže ani docela přesně zformulovaná a položená otázka. Vyložíte, koukáte, a pořád nic. Já tomu říkám „ani obraz, ani zvuk“, což je naprosto dokonalá formulace kolegyně Madly Čevelové, která zcela přesně vystihuje pocit, když zíráte na vyložené karty, NIC nevidíte, a vnitřní hlas mlčí. Potom je ještě možné použít jiný tarotový balíček. Z jiné karetní sady si vyberu ty samé karty, které jsou už vyloženy a možná mi to při pohledu na jiný obrázek lépe naskočí. Anebo taky ne.

Když ani to nepomáhá, můžete vyložené karty nechat ležet, jak jsou a vrátit se k nim zítra, nebo později. Já je nechávám na stole a kafe si prostě po tu dobu dávám jinam. Chodím kolem nich, klidně celý den, nechám je tam i přes noc a chodím kolem i ráno. A kupodivu mi přitom někdy dojde, co mi ty karty říkají už od včerejška a co já do té doby úplně ignoruji. Najednou je vše jasné a člověk si jen říká, že pro oči nevidí.

Přesto se někdy stane, že prostě nic nebude, zázrak se nekoná. Pak je možné ještě použít úplně jiné, netarotové karty – např. Lenormand nebo cikánské (Kipper) a na žádaný dotaz si vyložit jimi. Při použití jiného nástroje můžeme dostat stejně hodnotnou odpověď, jako od našeho milovaného Tarotu, který se s námi v tuto chvíli prostě nebaví. Rozhodně lepší než sahat k jakémukoliv násilí, ať vůči kartám, nebo vůči sobě.

Pokud nemáte jiné sady karet, než tarotové, je možné použít kyvadlo. Pracovat s ním můžete za pomoci tabulky, nebo pokud se dobře znáte, klidně i „jen tak“ bez tabulek. Dostanete odpovědi sice stručnější než od karet, ale použít se určitě dají. Jen je potřeba i tady se ptát poměrně velmi přesně, a to na všechny jednotlivé kroky v příběhu, o který vám jde.

Pokud nemáte kyvadlo, je dobře možné použít hrací kostky. Vyhozený počet bodů značí, pokud je lichý ANO, sudý NE. Můžete se také řídit podle bodů kostky, kdy je berete jako pořadí karty, kterou potom vytáhnete – tedy první až šestou kartu ze zamíchaného a přeloženého balíčku. Hodíme tolikrát, kolik potřebujeme karet k výkladu. Kupodivu, někdy je takový výklad z karet, jejichž pořadí určilo něco jiného, než my sami nebo tazatel, v jádru jasnější. Možná tím, že je opravdu oproštěný od emocí a všeho „lidského“ kolem.

Ale někdy prostě nezbývá, než se pro tentokrát prostě omluvit, nechat karty dýchat a sebe také. Ona ta odpověď prostě někdy v tu chvíli nebývá možná, ať už proto, že se ptáme na věci, do kterých se zrovna teď nemáme míchat, není na to nyní ten správný čas, anebo nám to Univerzum prostě a jednoduše říct nechce a své „proč“ si ponechá. Ať tak či tak, není to důvod na karty ani na své kartářské dovednosti zanevřít. I ony mají své dny.

close

JE LIBO TAROT DO E-MAILU?

Jakmile na blogu vyjde nový článek, dáme vám vědět.