Každá zkušená čarodějka ví, že k magii v zásadě nic zvláštního není třeba a karty se dají klidně vyložit v autobuse na klíně… Ale na druhou stranu, stejně jako všední život občas potřebujeme přizdobit a zintenzivnit oslavičkou nebo aspoň pěknými šaty, i magii je dobré občas udělat jako krásné představení. A to samé platí o tarotu. Vykládat se dá sice z čehokoli, kdykoli a kdekoli, ale proč nemít krásné karty a výklad pojmout občas rituálně.

Co tím získám? Ptají se jistě praktici.

Co se získaných informací týče, tak to asi nic. Ale budu těm informacím lépe rozumět, dostanou se hlouběji a budou mít trvalejší efekt. Jde o to, že v dobře vymyšleném a vykonaném rituálu dojde ke změněnému stavu vědomí, kdy vnímám věci jinak. V transcendentní rovině se nábožensky založená čarodějka dostává do kontaktu s bohy, jiná se svým vyšším já, je vlastně jedno, jak tomu kdo říká. Jde o to, že v rituálu se vypneme z každodenní reality a tarotové karty se stávají součástí posvátného prostoru a času.

Kdy je ta pravá chvíle pro rituál?

Když potřebujeme něco víc než informaci, pošťouchnutí nebo  ubezpečení, atd… A to něco víc je transformace. Když při řešení dlouhodobého problému už víme zhruba jak, co a proč, ale pořád se to nějak nehýbe a my víme (nebo aspoň tušíme), že je to zastavené v nás. To je chvíle, kdy potřebujeme něco, co způsobí změnu na hlubší úrovni. Kdy potřebujeme trvalou změnu. A to nám poskytne rituál, který (pokud je dobře postaven a veden) nám  zprostředkuje vrcholný zážitek, tzv. „peak experience“, moment, kdy se dostaneme mimo každodenní časoprostor a naše vědomí se otevře impulsům, které jinak není schopno absorbovat.

Jak na takový rituál?

Pokud nechceme experimentovat s halucinogeny a nemáme výraznou praxi v holotropním dýchání nebo jiných technikách dosahování transu, je jednoduchým prostředkem použití emocionálního impulsu. Rituál je vlastně drama, divadlo… ovšem divadlo bez diváků. Jde tedy o to připravit si mocné jeviště, vymyslet strhující scénář, chytře rozdat role… a samozřejmě mít dobře promyšlený záměr, jinak se rituál rozplizne a nikam nepovede.

Tarotový rituál je možné provést uvnitř i venku, pro malou i větší skupinku, může být i individuální. Kromě zajištění fyzické ochrany karet, tj. abychom je nepokládali do bláta nebo na ně nepršelo, tu nejsou vůbec žádná omezení a fantazii se také meze nekladou.

Konkrétní tipy na tarotové rituály

Z tarotového výkladu můžeme udělat rituál anebo tarot zahrnout do stávajícího, např. pohanského rituálu. Nejčastějším a velmi efektním i efektivním užitím je věštba na konci rituálu. Věštba se používá zejména ve zlomových rituálech kola roku, kdy účastníci získávají vizi své budoucnosti na další období a při dalším rituálu mohou tuto věštbu reflektovat.

Věštba je obzvlášť mocná v nábožensky laděných rituálech, kdy sdělení na tarotové kartě je poselstvím boha nebo bohů. Pro zvýšení efektu je dobré celý akt výkladu zdramatizovat. Karty například může nabízet kněžka zahalená závojem, čímž se pocitově odbourává lidský element věštby a dochází k přímému kontaktu s božskou energií.

Další možností je využít přírodní prostředí a denní dobu. Samozřejmě nejpůsobivější je večer nebo noc. Co se týče prostředí, velmi vhodná jsou temná zákoutí s lampou osvětlující rozložený balíček karet, kam člověk musí dojít sám, například veden svíčkami (pozor na bezpečnost v době sucha!). Další možností je využít skalní průrvy, převisy a jeskyně, kam se člověk musí v temnotě prosoukat nebo prolézt (pozor na bezpečnost a psychickou a fyzickou zdatnost účastníků!!!).

Takovýto rituál je vlastně náročnou cestou, dobrodružnou výpravou nebo náboženskou poutí anebo vším dohromady, na jejímž konci dojde k setkání s božstvem prostřednictvím obrazu na vytažené tarotové kartě. Pokud má člověk lehkou klaustrofobii nebo se bojí ve tmě, je úspěch zaručen. Strach je totiž také energeticky velmi výživná emoce.

Je možné, že takovéto rituály jsou pro někoho příliš silné kafe, ať už z psychických nebo fyzických důvodů… Pracovat se dá ale i s pocitově bezpečnějším prostorem vlastního obydlí. Viděla jsem byty, kde se pomocí lišt a mnoha metrů černé látky dalo v mžiku vytvořit mocné obřadiště. Jakmile se ze zorného pole odstraní části bytu, ve kterých probíhá každodenní život, a kartář/ritualista se obklopí čistými liniemi, svícemi a tarotem, dochází k jinému nastavení mysli téměř okamžitě. V takovýchto prostorách je vhodné karty rozložit do kruhu, podle počtu účastníků buď vnějšího (a jeden, dva nebo tři lidé sedí uvnitř) anebo vnitřního (a účastníci sedí okolo).

Úspěšně čarovat se ovšem dá i bez látky a lišt; stačí si dobře navnímat prostor, který mám pro rituál k dispozici, a namísto vyčlenění některých jeho částí ho naopak celý využít. Netřeba snad zmiňovat, že prostor je třeba napřed důkladně uklidit, vyvětrat, případně provonět. V každém obydlí se najde centrální prostor pro svíci a tarotový kruh, tichý kout pro meditaci s balíčkem tarotových karet anebo výklenek pro tarotový oltář.  Jde vlastně o velmi tvořivou práci. Je vzrušující pozorovat, jak se všední prostor proměňuje v posvátný…

Na závěr bych už jen dodala, že pokud je tarot součástí našich životů a rituály s ním děláme pravidelně, náš byt, dům, zahrada, pracoviště nebo kousek divoké přírody se začnou proměňovat. Špetka posvátna totiž i po ukončení rituálu přetrvává a opakovanou praxí sílí. V takovém prostoru se potom jinak žije a pracuje. Já to vidím tak, že to stojí za to.

Možností, jak rituálně pracovat s tarotovými kartami je samozřejmě mnohem více. Doufám, že vás těchto pár tipů inspiruje a pokud sami takto pracujete, neváhejte a podělte se o svoje nápady.

close

JE LIBO TAROT DO E-MAILU?

Jakmile na blogu vyjde nový článek, dáme vám vědět.