Všichni si pamatujeme naše první setkání s tarotem – jaká nádhera, když si nás našly naše první tarotové karty. Dostavil se pocit, že něco do sebe zaklaplo, osud se otočil, život se rozdělil na předtím a potom. Pak přišlo obohacující zjištění, že díky laskavému i přísnému vedením tarotu se nám dostává pomoci. Přišlo vlastní léčení. Poté se dostavilo naplňující poznání, že prostřednictvím tarotu můžeme pomoci těm druhým a s ním i pocit smysluplnosti, zapálenosti pro věc. Jak si však tento hřejivý pocit můžeme udržet a co dělat, když se zanícení ztrácí v realitě nelehké práce s klienty?
Když oheň skomírá…
cítíme strach, zimu a únavu. Některé dny se může stát, že se nechceme na tarotové karty ani podívat. Pokud si to nepřiznáme, může se dostavit tarotový blok, kdy karty, které promlouvaly jasnou řečí, se zdají být němé. Nebo máme dojem, jako by mluvily cizím jazykem. Před námi sedí klient, vteřiny plynou a my ne a ne najít srozumitelnou odpověď. Nebo cítíme nechuť, naštvání či únavu při pomyšlení na dalšího klienta. Objevuje bezdůvodný hněv či myšlenka, že klient otravuje a s ním v ruku v ruce přicházejí pocity viny nebo bezmoci.
Přikládání dřeva…
se děje, pokud pečujeme o svůj vlastní život a usilujeme o to, aby byl naplněný – abychom měli přátele, rodinu, blízké vztahy. Na oheň přikládáme, když pečujeme o své zdraví a svou duši. Když si dopřejeme dostatek odpočinku a máme i jiné koníčky kromě tarotu a příbuzných disciplín. Naše psychická pohoda záleží i na tom, abychom za svou práci byli přiměřeně odměněni (ať už finančně nebo jinak). Protože peníze jsou z duchovního hlediska energie. Pokud víc energie vydáváme než přijímáme, dříve či později dojdeme k tomu, že už nemáme z čeho brát.
Udržujeme plamen, když…
jsme si vědomi své energie, kompetencí, hranic a stínů. Člověk, který ví, kolik má energie, tomu přizpůsobuje množství práce (v našem případě množství klientů), které si do daného dne dá. Není zdravé s klienty pracovat víc, než chceme. Což může znamenat např. to, že tarot není naším jediným zdrojem obživy.
Jsme si vědomi svých kompetencí, když odmítáme klienty a jejich přání, s nimiž si nevíme rady (např. klienty s duševní poruchou), a nebo s nimi nechceme pracovat. Pro mě to třeba znamená nepracovat s klienty, kteří jsou mi výrazně nesympatičtí. Nebo s klienty, kteří po mně chtějí něco, co je z etických důvodů nepřijatelné (např. věštění, výklad o druhém, opakované výklady na stejnou otázku, když jsem klienta upozornila, že problém je ještě někde jinde, atd.). Pamatujme si, že nejsme jedinými lidmi, kteří mohou pomoci. Je v pořádku klienta odeslat někam jinam, když si nejsme jistí, že bychom jeho potíže zvládli.
Své hranice ctíme, když víme, že hodinová konzultace trvá 60 minut (a nikoli déle). Pro mě to také znamená nepracovat o víkendu a neodpovídat na klientské maily a telefony. Hranice mohou být i o tom, že ne všechny soukromé věci chceme s klientem sdílet. Nebo když se laskavě, ale pevně vymezíme vůči chování, které nám není příjemné.
V našich stínech se skrývají naše vlastní problémy. Když o nich nevíme nebo je neřešíme, může se nám stát, že je budeme promítat do našich výkladů. Hlavně tehdy, pokud klient přijde s podobnými problémy, jako máme my. Klient není jako my, stejný problém neprožívá stejně. A řešení, které pomohlo nám, se nemusí osvědčit jemu. Když si s nějakým svým problémem nevíme rady, je moudré vyhledat pomoc druhého (jiného kartáře, přátel nebo třeba psychoterapeuta). Když jsme zatíženi vlastními problémy, naše kapacita pro druhé se zmenšuje.
Zásoby dřeva na zimu…
připravujeme, pokud pečujeme o sebe a své potřeby a odpočíváme. To může znamenat například to, že alespoň jeden den v týdnu necháme své tarotové karty v sáčku a zabýváme se něčím úplně odlišným (např. pro mě odpočinek od klientů znamená učení se jazyků, zpěv a procházky v přírodě). Po práci, kde nasloucháme druhým lidem, působí jako balzám na duši, pokud máme někoho, kdo naslouchá nám. Nebo to, když nějaký čas trávíme o samotě či ve společnosti lidí, kteří nejsou nijak stiženi duchovními disciplínami…Každý se lišíme v našich potřebách a způsobech odpočinku. Je však důležité na ně nezapomínat.
Výklad pro vás – Já a vyhoření
Připravila jsem si pro vás orientační výklad, jak jste na tom se svými silami a se svojí únavou v kartářské práci. Z balíčku si vylosujte osm karet s následujícími významy:
1. situace
2. – 4. zdroje, které mě před vyhořením chrání
3. – 7. způsoby, kterými se vyhořením ohrožuji (zde můžete ke každému ze způsobů vylosovat kartu „co s tím“).
8. řešení
Přeji vám, aby vám při práci i v životě plápolal veselý plamínek v duši a budu ráda, když se v naší skupině na Facebooku podělíte s ostatními o to, co vám vyšlo.
