Na letošní Tarotovou Konferenci jsem zařadila pohybovou konstelační hru Cesta ke svému já, která nás opravdu zvedla ze židlí. Šlo o to, aby si každý prošel svou cestu do sebe sama pomocí nástrah, překážek, rad a pomocí složených z ostatních členů skupiny. Těžko se to popisuje takhle do článku, to se muselo prostě zažít a absolvovat na vlastní kůži, ti, co tím prošli, mi dají jistě za pravdu, že to byla velice zajímavá pouť.
A aby nebyli ochuzení ti, co tam nebyli, vytvořila jsem sem stolní verzi, kterou můžete hrát ve skupině i sami. Odpadne sice konstelační pohyb, ale fantazii se meze nekladou a tak můžete hru od stolu doplnit i nějakými kroky. I když malinko konstelací tam vlastně najdete i tak.
Takže, vezměte si libovolný balíček karet, ten oblíbený nebo ten žádaný, hlavně ten, kterému rozumíte a umíte ho číst. A pak losujte karty:
- Na sebe právě teď. Jak se cítím v současné situaci?
- Na své pravé já. Moje nejhlubší část, kterou teď toužím poznat.
Karty rozmístěte na stůl tak, aby první byla na začátku cesty a druhá na jejím konci. Pozor, není to vaše životní cesta, ta poslední karta není umíráček. Je to cesta k vašemu skutečnému já. Časově je neomezena, může trvat den, měsíc nebo čtyři další životy.
Mezi první dvě karty rozložte libovolný počet dalších vylosovaných karet, které představují body nebo zastavení na vaší cestě. Můžou to být úkoly, rady, překážky, pomoci, varování, zkrátka cokoliv podle karty, která vám na to padne. Zatím žádné karty neotáčejte, nechte je pěkně rubem nahoru.
Karty představující body na cestě rozmístěte mezi první dvě karty čistě intuitivně. Jednu dáte hned k té první, rovnou k vám, další třeba až k té poslední, k vašemu jádru. Další dáte bokem, jinou otočíte hlavou dolů, další dáte kolmo před tu první, jako překážku. Některou můžete dát úplně mimo trasu, jiná vás bude doprovázet. Při pokládání karet jsou otočené pořád rubem nahoru, nevidíte tedy, co je co a postupujete čistě podle pocitů. Vytváříte tak malou konstelaci své cesty.
Až budete mít takto rozmístěno, a budete si jistí, že je to tak správně, karty otočte a podívejte se na to, co jste vytvořili. Poslední karta, vaše skutečné já, pořád zůstává otočená lícem dolů. Identifikujte sebe a svou situaci, podívejte se na jednotlivá zastavení. Jsou to překážky nebo rady? Jak jsou k vám otočené, jak spolu souvisí? Hrát si s tím takhle můžete do nekonečna, zvlášť když to budete dělat ve skupince a každý přidá nějaký ten pohled nebo radu. Teprve až projdete a pochopíte všechny body, otočte tu poslední a zjistěte, kam to vlastně celé vedlo. Jaké je vaše skutečné já a jak se k němu můžete dopracovat?
Závěrem to celé při pohledu zpět na první kartu zhodnoťte jasným rozhodnutím, kudy, kam a odkud tedy teď vyrazíte, co bude první krok, který teď uděláte, abyste se nakonec dostali k tomu, co skutečného ve vás leží a mohli to přivítat ve svém životě.
Těžké? Lehké? Inu, podle toho, jak na tom kdo je a jak se sebou a svým životem nakládá… Přeju hezké hraní a hodně poznání a pochopení! :)
