Tenhle typ výkladu se dobře hodí pro situace, kdy si potřebujeme dobře vybrat ze dvou nebo více možností. Říkám mu parametrický, protože budeme pracovat s jednotlivými parametry neboli kritérii rozhodování. Nebo maticový, protože karty vykládáme do podoby matice.
Možnosti, mezi nimiž se v reálném životě rozhodujeme, jsou málokdy černobílé. A jen zřídkakdy je jedna opravdu výrazně lepší než druhá. Častěji je to tak, že jedna varianta je lepší v něčem, druhá zase v něčem jiném. Maticové výklady vám pomohou tyhle rozdíly odhalit.
Jsou vhodné, když chcete vyložit sami sobě, i když pracujete s klienty. Nad parametrickým výkladem lze totiž krásně vést koučovací rozhovor. Jak začít?
1. Ujasněte si varianty
Mezi čím si vlastně potřebujete vybrat? Jak vypadají jednotlivé varianty? V prvním kroku si je ujasněte a pojmenujte.
Na rozhodování, jestli si máte dát k obědu koprovku nebo řízek, je tenhle typ výkladu trochu silný kalibr. Oceníte ho spíš ve složitějších případech. Jestli vyrazit na dovolenou do Řecka nebo do Chorvatska, koupit si iPhone nebo Samsung, zůstat v Praze nebo se přestěhovat na vesnici.
Já sama je nejčastěji používám pro klienty, kteří si vybírají ze dvou pracovních nabídek. Nebo řeší, jestli zůstat v zaměstnání nebo začít podnikat.
2. Určete si parametry
Kromě balíčku karet budete potřebovat ještě tužku a papír. Případně lepicí lístečky, které jsem ve vzorovém výkladu (viz obrázek) použila já. Prvním úkolem totiž je si definovat parametry, na které budete vykládat. Pomůže vám otázka: „Co je pro mě v tomhle případě důležité?“
Parametry budou při každém výkladu trochu jiné. Záleží plně na vás (nebo na klientovi, kterému vykládáte). Některé věci se ale docela často opakují.
Ve vzorovém příkladu mezi sebou porovnávám dvě různé pracovní nabídky. Jako důležité parametry jsem si vybrala náplň práce, peníze, kolegy, časovou flexibilitu a celkový pocit z práce. Právě tendence k určitým pocitům (spokojenost, zklamání, radost) karty většinou dokážou odhalit hodně dobře. Proto doporučuji je do maticových výkladů určitě zařadit.
3. Udělejte hromádky
Zamíchejte karty a rozdělte si je na tolik hromádek, kolik je možností. Většinou bývají dvě, případně tři. Už jsem vykládala i na pět. Jen mějte na paměti, že při 5 variantách a 5 parametrech už budete mít na stole 25 karet.
Jako jednu z variant můžete použít i stávající stav. Tj. jaké to bude, když necháte všechno tak, jak je to teď. U každé hromádky rozhodněte, kterou variantu představuje.
4. Vylosujte karty
Vezměte do ruky první hromádku a postupně z ní losujte karty k jednotlivým parametrům. Pak totéž udělejte s druhou, případně další hromádkou.
5. Porovnejte varianty
Nejdřív se na obě řady karet podívejte. Která je vám pocitově sympatičtější?
Pak se pusťte do porovnávání jednotlivých parametrů. Pravděpodobně zjistíte, že jedna pracovní nabídka sice skýtá větší finanční výhody, pocitově spokojenější budete, když přijmete tu druhou. Jako ve vzorovém příkladu.
Jak výklad obměnit nebo v něm pokračovat
Na každou možnost můžete vykládat z jiného balíčku karet. Tím pádem se může stát, že na jeden parametr vyložíte pro různé možnosti stejnou kartu. A ověříte si, že tohle kritérium vychází u obou možností stejně.
Pokud vám možnosti připadají prašť jako uhoď, můžete přidat další řadu. Pro začátek si ji pojmenujte jako „třetí možnost“. Bude-li lepší než předchozí dvě, můžete se začít dotazovat, jak taková možnost konkrétně vypadá a jak se k ní dostat.
Dokládat můžete také k jednotlivým kartám. Užitečná otázka je „Co můžu udělat, aby to bylo lepší?“ Ať se totiž rozhodnete pro kteroukoli možnost, výsledek máte pořád ve svých rukou.
Děláte někdy parametrické výklady? A kterou práci ze vzorového příkladu byste si vybrali? Podělte se v naší kartářské skupině na Facebooku.
